|
Našim lékařům chybělo "autoritativní" těleso, které by mohlo být partnerem lékařským akademiím v Evropě i jinde
Úvahy o vytvoření prestižní lékařské instituce se objevily už počátkem 90. let, kdy zaniklo kolegium lékařských věd někdejší ČSAV. Samotný vznik České lékařské akademie (ČLA) pak souvisí se založením Nadace Academia Medica Pragensis (v roce 2002; rámeček), v jejímž statutu byl takový požadavek přímo obsažen.
Vzdělávání i společenská prestiž
Posláním ČLA, která oficiálně zahájila svou činnost 13. února 2004 slavnostním koncertem v Rudolfinu, je prezentace české lékařské vědy, a to jak vůči partnerským organizacím v Evropě, tak vůči veřejnosti. Měla by se stát „autoritativním“ tělesem, které bude schopné zaujímat stanoviska k palčivým úkolům lékařské vědy a výzkumu, konzultovat společensky závažné otázky medicíny a formulovat zásady lékařského vzdělávání. „Podpora zdravotnictví, jeho proměna k lepšímu může probíhat v několika rovinách, od sbírek na ten či onen gamanůž, kytiček pro oběti rakoviny, až po investice nejméně atraktivní, nejméně emocionální, ale nejdéle působící: investice do lékařského vzdělání a vědy,“ říká v této souvislosti prof. Cyril Höschl, předseda ČLA. Současně by akademie měla také stimulovat vědeckou produkci (udílení grantů a stipendií prostřednictvím své nadace) a kultivovat prostředí české lékařské vědy. Znamená to, že k jejím ambicím patří i poskytování určité společenské satisfakce těm, kdo se o naši medicínu mimořádně zasloužili, i v době, kdy už nejsou v aktivních manažerských nebo pedagogických funkcích.
Vztah k ostatním zdravotnickým institucím
Akademie se například vůči MZ zcela vyčleňuje z politických, ekonomických a organizačních kompetencí. Znamená to, že nemíní v tomto směru ovlivňovat zdravotnickou politiku, zasahovat do reforem a podobně. Bude ale plnit roli silné názorové lobby pro utváření odborných stanovisek, která její členové budou navenek hájit a která budou také obsahem „position statements“ - ČLA je dokonce může vypracovat na konkrétní zadání. C. Höschl upozorňuje: „V případě ČLK se rozhodně nebude jednat o konkurenci. Lékařská komora je profesním sdružením s povinným členstvím, řeší právní otázky a zabývá se zodpovědností lékařského stavu. Naproti tomu je ČLA sdružením prestižním a reprezentativním, s velmi omezeným a předchozí vědeckou a pedagogickou aktivitou podmíněným členstvím. Řeší koncepční otázky v oblasti vědy a výzkumu. Je jakýmsi převodníkem mezi tím, co se děje v lékařské vědě, a tím, co je možné aplikovat v praxi, co se učí na školách a co je prezentováno veřejnosti“.
Pokud jde o Českou lékařskou společnost, může se do ní přihlásit každý lékař (do akademie musí být zvolen), je rozdrobena podle oborů (akademie zatím nikoli) a zaměřuje se zejména na práci zájmovou, schůze odborných společností, organizační (například konference) a vydavatelskou. „Věda není prioritní oblastí činnosti ČLS, u akademie ano. Navíc například předseda ČLS JEP prof. Jaroslav Blahoš je zároveň zakládajícím členem akademie, což samo o sobě naznačuje, že nejde o aktivity vzájemně konkurenční nebo se vylučující. Pro lékařskou obec může být spolupráce těchto subjektů dokonce velmi prospěšná. Navíc akademie je statutárně součástí nadace na podporu lékařského vzdělávání a vědy. Za příznivých podmínek by nadace mohla mezi jinými podporovat i vzdělávací aktivity odborných společností ČLS,“ vysvětluje C. Höschl.
Krystalizační jádro a kritéria členství
Přípravná skupina ČLA (krystalizační jádro) vznikla z členů poradního sboru společnosti Academia Medica Pragensis. Požadavkem přijetí bylo splnění alespoň dvou z následujících kritérií: n vysoká citovanost v odborné literatuře, vztažená k situaci v oboru n založení „školy“ nebo směru n mimořádný přínos k diagnostice nebo léčbě, protože to nemusí být vždy totéž co vědecký výzkum n vynikající renomé v cizině, například členství v prestižních společnostech v zahraničí.
Každý potenciální člen (samozřejmě ochotný aktivně pracovat) bude muset být navržen několika kolegy se zdůvodněním, které bude mít své oponenty, a výsledek bude dán tajnou volbou.
ČLA by se měla v mezinárodním měřítku poprvé prezentovat na konferenci evropských lékařských akademií, která proběhne letos v Římě. Ctižádostí nové instituce je, stát se co nejdříve členem Evropské asociace lékařských akademií.
Jaroslava Sladká
Nadace Academia Medica Pragensis, logistické zázemí ČLA, je neziskovou organizací, která má na starosti získávat podporu pro lékařské vzdělávání a vědu a dohlížet na to, aby shromážděné prostředky plnily výhradně účel, pro který jsou určeny. O její aktivity se starají dobrovolníci. Členové ČLA nebudou mít z nadace žádný hmotný prospěch, naopak patří k jejich povinnostem do ní vkládat finance formou členských příspěvků (jedno procento čistého ročního příjmu). Nadace je poměrně přísně vnitřně i zevně auditovaná a podléhá striktním pravidlům. Je řízena tříčlennou správní radou ve složení: prof. Helena Illnerová, předsedkyně Akademie věd ČR (za oblast vědy), prof. Vladimír Beneš, přednosta neurochirurgické kliniky ÚVN Praha (za oblast klinické medicíny) a prof. Cyril Höschl (oblast vzdělávání). Nadaci navíc slouží rozsáhlý poradní sbor napříč celým odborným i názorovým spektrem české medicíny. (www.amepra.com) |
