Setkání probíhalo od 18 hodin ve Vinném sklepě Vysokého Domu v Míšenské ulici v Praze 1 a účastnilo se jej kolem dvaceti členů České lékařské akademie. Přítomné uvítal předseda České lékařské akademie prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych., který, po krátké gratulaci prof. MUDr. Jiřímu Kramlovi, DrSc. k jeho významnému životnímu jubileu, předal slovo panu Ing. Pavlu Vajčnerovi, řediteli společnosti Znovín Znojmo, a.s. se sídlem v Šatově.
Pan ředitel nás pak jako zkušený degustátor (sommelier) provázel zasvěceným výkladem při ochutnávání jednotlivých vín. Bylo degustováno celkem devět odrůd bílých a tři odrůdy červených moravských vín, vesměs ze znojemské oblasti a s udáním příslušných vinařských tratí a ročníků (2002, 2003, 2004). Ve všech případech se jednalo o odrůdová vína jakostní a přívlastková - výběr z hroznů, pozdní sběr, panenský pozdní sběr či dokonce ledové. Mě osobně snad nejvíce okouzlila Pálava - výběr z hroznů, obec Podmolí, viniční trať Šobes, ročník 2003. Během degustace samozřejmě docházelo k dotazům a diskuzi jak v oblasti smyslového hodnocení ochutnávaných vzorků, tak k poznámkám kulinářským, gastronomickým, ba i terminologickým a lingvistickým. Tak např. proč, ač v češtině (i v latině) je víno středního rodu, v němčině a ve francouzštině je rodu mužského: der Wein, le vin - jak plyne např. z krásného úsloví "Le vin est le fils du soleil". Po skončení této ochutnávky nás ovšem ještě čekala další degustace od další moravské firmy VINOM, kdy pánové Sýkora a Foltýn předvedli rovněž 12 většinou odrůdových jakostních či přívlastkových vín včetně jednoho známkového znamenitého Grand cuvée 2003 z Valtic.
A tak, naplněn mnoha bohatými dojmy z obou degustací, vzpomněl jsem si na nezapomenutelný závěr článku Karla Čapka O zvláštních vínech: "Pane vrchní, já bych rád víno - jak bych vám to řekl? - víno spíš vážné, žádného mladého fanfaróna a lehkomyslníka, ale víno zralé a zkušené, a přesto, víte, plné víry, optimismu a kuráže; víno, které se vyzná v umění, je sčetlé a zná kus světa; musí mít takovou jakousi tragičnost jako Beethovenovo adagio, ale taky trochu shovívavosti a drobet úsměvu - ".
Když jsme po skončení obou degustací v nejlepší náladě opouštěli pohostinné sklepení Vysokého Domu, mohli jsme si kromě propagačních materiálů firmy Znovín, Vinom aj., odnést i znamenitou knížku s Hamletovským titulem "PÍT či NEPÍT?" a podtitulem "Pití vína a srdeční infarkt". Autorem je prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc., spoluautorkou jeho spolupracovnice doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc., předmluvu napsal prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. a vydalo ji v r. 2004 s podporou Vinařského fondu České republiky nakladatelství Radix, spol. s. r. o., Praha. Knížka v 21 kapitolách na celkem 68 stranách vynikajícím, neobyčejně seriózním, ale současně velmi přístupným způsobem shrnuje rozsáhlé jak zahraniční, tak i tuzemské studie (tu zejména studie prof. Šamánka a spolupracovníků) zabývající se odpovědí na otázku uvedenou v titulu publikace. A ta odpověď - velmi zjednodušeně řečeno - zní: Ano, ale s mírou. Pravidelné, nejlépe večerní, pití alkoholu u dospělých, a to nejlépe v podobě vína a v malém množství (20-40 g alkoholu u mužů a 20-30 g alkoholu u žen denně) má příznivý vliv na vznik a vývoj atherosklerózy a prokazatelně snižuje riziko srdečního infarktu.
A tak se zdá, že stará moudrost, obsažená v citátu převzatém ze Starého zákona (Žalmy 104, 15) a uvedeném v titulu tohoto článku, je moderní vědou potvrzována: Dobré víno skutečně nejen rozveseluje, ale i chrání srdce člověka. Ale pozor: EST MODUS IN REBUS, SUNT CERTI DENIQUE FINES... (Horatius, Satiry).
Jiří Duchoň |
