|
V části administrativní se schvalovalo usnesení z předchozího shromáždění, které se konalo 21.5.2005 v Praze, a volba budoucího prezidenta, který vystřídá právě nastupujícího prof. Luigi Fratiho, který bude v této funkci následníkem současného prezidenta Sira Petera Lachmanna.
Infekce spojené se zdravotní péčí
Prof. Barry D. Cookson upozornil na to, že moderní nemocnice v Evropě nejsou zcela adekvátně uzpůsobeny k zvládání narůstajících nosokomiálních infekcí a k jejich prevenci. Nosokomiální infekce – v širším slova smyslu infekce spojené se zdravotní péčí (Health Care Associated Infections – HAI) mohou být jednak endogenní infekce, které následují invazivní diagnostické nebo terapeutické procedury na chirurgii či jednotkách intenzivní péče, jednak exogenní infekce způsobené patogeny, které se šíří od pacienta k pacientovi zpravidla na rukou zdravotnických pracovníků či (méně často) kontaminovaným nemocničním prostředím. Zdravotnická veřejnost podceňuje narůstající nebezpečí HAI, které se zvyšuje ruku v ruce s rostoucí rezistencí mikrobů na antibiotika. V Evropě se objevuje zhruba 3 mil. HAI každým rokem a působí 50 000 úmrtí. HAI navíc představuje ekonomické břemeno zhruba 6,3 mld. EUR. Mezi standardní preventivní opatření patří používání ochranných rukavic a dekontaminace rukou personálu (zpravidla alkoholovým roztokem) mezi jednotlivými kontakty s pacientem. K dalším opatřením přistupuje izolace pacienta a infekčního prostředí. Péče o nemocniční ekosystémy vyžaduje sofistikovaný dohled a mikrobiologickou podporu zajištěnou kvalifikovanými pracovníky. Součástí těchto opatření je také edukace personálu a zvyšování jeho compliance. K negativním faktorům v moderních nemocnicích patří globalizované prostředí a snižování počtu personálu pod ekonomickým tlakem. Globalizované prostředí začíná již architekturou monobloků, která na rozdíl od oddělených pavilonů, mezi nimiž se infekce na otevřeném prostranství (na vzduchu) přenášela jen obtížně, působí spíše jako infekční inkubátor. Dnes je součástí nemocničních komplexů také celý komplement (kadeřnictví, obchody, služby), který připomíná spíše letištní terminál než marodku. Snižování personálu zároveň brání individuální péči o rizikové pacienty a omezuje možnost izolace nakažených osob. Situace je natolik závažná, že Federace evropských lékařských akademií dává Evropské komisi podnět k naléhavé akci ve prospěch prevence HAI. Navržená opatření by měla být implementována cestou jednotlivých národních ministerstev zdravotnictví a měla by být výstupem ministerských konferencí, které jsou pořádány ve spolupráci s WHO. Předpokladem úspěšné prevence je vybudování národních sledovacích systémů (jak HAI tak narůstající rezistence vůči antibiotikům) a harmonizace zásad antibiotické léčby. Náklady na HAI obsahují 2,9x prodlouženou dobu hospitalizace a 2,8x vyšší ostatní náklady. Jenom ve Velké Británii to činí 930 mil. liber ročně. K těmto nákladům je třeba započítat náklady nepřímé, které obrážejí např. to, že zanedbaná budova a prostředí nemocnice snižují psychologickým mechanismem compliance personálu, a tak dále zvyšují riziko různých kontaminací. V perfektně vyhlížejícím prostředí se také personál lépe chová a více dodržuje stanovené předpisy. Příspěvky k uvedenému tématu měli mj. prof. François Bricaire z Paříže (Healthcare-associated infections – HAI: disease burden and determinants) a prof. Marc Struelens z Bruselu (Current policy and priorities for control of HAI in European hospitals).
Ptačí chřipka
Dalším velkým tématem, které exponoval jeden z největších expertů na chřipkové viry Dr. Thierry van den Berg (Avian Virology and Imunology, Veterinary and Agrochemical Research Centre, Brusel), byla problematika ptačí chřipky a nebezpečí chřipkové pandemie. Dr. van den Berg nejprve krátce shrnul genetiku a antigenní vlastnosti chřipkového viru. Upozornil, že virus má 10 genů, které kódují jednak virovou kapsli, jednak hemaglutinin a neuraminidázu. U ptáků se mohou vyskytnout všechny kombinace hemaglutininových a neuraminidázových antigenů, zatímco u člověka jenom některé. Akumulace mutací hemaglutinin-neuramidázových antigenů (tzv. antigenní drift) vede k epidemii. Kompletní výměna (antigenní shift), např. při infekci jedné buňky dvěma viry najednou, vede k pandemii. K tomuto jevu může dojít v praseti, které může onemocnět jak lidskou, tak ptačí chřipkou. Rezervoárem ptačí chřipky jsou divoce žijící ptáci a drůbež v Asii. Rezervoárem lidské chřipky je evropská a jiná populace. Výbušná situace může nastat ve chvíli, kdy dojde k antigennímu shiftu, např. na farmách v Asii, kde se na praseti střetnou oba typy virů, vymění si genetickou informaci a takto vzniklý virus, je-li potom dále uvolňován, se bez jakékoli obrany člověka šíří v pandemickém rozměru. Tyto pandemie přicházejí v intervalu zhruba 22 let s rozpětím 9-49 let. Znamená to tedy, že riziko vzniku další pandemie je skutečně reálné, protože poslední byla zhruba před více než 30 lety. Opatřením proti tomuto riziku by bylo jednak očkování volně žijících ptáků, což je nereálné, jednak oddělení prasat od ptáků a zvýšená hygiena zacházení s nimi na farmách v Asii (o to se experti snaží), změna ustájení (oddělení prasat od ostatních zvířat), omezení či zákaz kohoutích zápasů (jeden z mužů, kteří v Asii nedávno zemřeli na ptačí chřipku, onemocněl tak, že svému kohoutovi vycucával hleny z nosu, protože se domníval, že kohout prohrává proto, že je unaven a unaven je proto, že je zahleněn a špatně se mu dýchá).
Dalším opatřením je očkování proti lidskému chřipkovému viru typu A, které snižuje pravděpodobnost antigenního driftu a lidské epidemie, a tak i pravděpodobnost „reassortmentu“, čili té situace, kdy dojde ke zkřížení (výměně genetické informace) ptačí a lidské varianty viru a k jeho následnému rozšíření po světě. I když tedy očkování proti lidskému typu chřipky není účinné proti chřipce ptačí, je součástí preventivních opatření, která snižují pravděpodobnost reassortmentu. Součástí preventivních opatření jsou také opatření legislativní, která vyžadují určité nouzové řešení, neboť ve chvíli, kdy pandemie vypukne (a to je první okamžik, kdy lze vyrábět vakcíny na jistotu, neboť do té doby nikdo nezná přesné antigenní složení budoucího viru), je již zpravidla pozdě a je třeba se vyhnout zdlouhavému registračnímu procesu pro nově vyráběné vakcíny apod. Nemluvě o tom, že výrobní kapacita subjektů, které produkují vakcíny, není na pandemický rozvoj infekce dimenzována a ani tak být dimenzována nemůže, protože v období mezi pandemiemi by se neuživila.
Obezita dětí a mladistvých
Dalším velkým tématem byla obezita u mladistvých a dětí. V průběhu 70. a 80. let bylo v Evropě dětí s nadváhou stabilně asi 8 %. V současné době to je již 27 %. Proporce obézních tedy vzrůstá v posledních letech téměř exponenciálně a zahrnuje asi 21 mil. dětí s tím, že každým rokem přibývá další milion. Na vině je sedavý způsob života v dětství (televize, počítačové hry), nezdravé stravování (fast-foody, hamburgery, sladká coca-cola) a struktura volného času, ve které chybí sportovní aktivity a pobyt na čerstvém vzduchu. Možná opatření, která by byla iniciována směrem od Evropské unie k národním preventivním programům, by zahrnula spolupráci s jinými zdravotnickými resorty, zejména školstvím, a měla by se týkat právě struktury volného času a jeho náplně.
Kouření mladistvých
Další téma se týkalo kouření, a to zejména kouření mladistvých, které je v Evropě rovněž na vzestupu. Federace lékařských akademií se domnívá, že by Evropská komise měla harmonizovat svoji daňovou politiku, že by duty-free shopy prodávající laciné cigarety, měly být v Evropě zcela zakázány, že by se měly zvýšit pokuty za porušování protikuřáckých zákonů, že by měla být zakázána jakákoliv reklama na cigarety a tento zákon by měl být vymáhán. Nejmarkantněji je porušován zákaz reklamy na tabákové výrobky při závodech F1. Zatímco v Evropě se na formuli F1 zřejmě podaří reklamu ze zorných polí diváků odstranit, v případě televizních přenosů závodů Formule 1 z mimoevropských území by se mohla reklama na cigarety odstraňovat v televizi elektronicky. Cena cigaret v Evropě kolísá od 1 do 7 EUR za 1 balíček cigaret. Odborníci také naléhají na to, aby se cigarety mohly převážet přes hranice v maximálním množství 100 jednotlivých kusů (5 balení). S tím také ovšem souvisí zesílená opatření proti pašování cigaret.
Evropská direktiva o ochraně před magnetickým polem
Dalším tématem, které přednesl ředitel pro bezpečnost firmy Philips nejenom jménem své firmy, ale i firmy Siemens, bylo nařízení Evropské komise pro bezpečnost pracujících, které se týká ochrany před magnetickým polem. V dubnu 2004 byla vydána nová evropská direktiva týkající se magnetického pole a expozice pracovníků elektromagnetickému poli. Tato směrnice byla přijata Evropským parlamentem. Týká se elektromagnetického pole, kterému jsou exponováni pracující ve frekvenci od 0 do 300 GHz a jako důsledek také magnetickou rezonanci se statickým magnetickým polem (0Hz), a dále dynamický gradient a vysokofrekvenční pole (MHz). Omezující hodnoty navržené Evropskou komisí jsou nesmírně restriktivní pro jakýkoliv další rozvoj magnetické rezonance, a to nejenom s ohledem na intervenční MR, ale také na jiné použití magnetického pole. Jedno z řešení by byla všeobecná výjimka z této směrnice pro zdravotnická zařízení a také pro zdravotnické pracovníky, protože limity, které jsou navrženy pro expozici elektromagnetickému záření, jsou nadměrně přísné a konzervativní a vůbec nepočítají s prospěchem, který jedinec a společnost z využití elektromagnetického pole ve zdravotnictví může mít a má a vůbec nezvažují „cost/benefit ratio“, které potom uvedená rizika staví do zcela jiného světla. Federace evropských lékařských akademií bude zřejmě podporovat tuto generální výjimku ve směrnici a také to, aby při tvorbě této a podobných směrnic bylo započítáno právě „cost/benefit ratio“.
Fetální alkoholický syndrom
Dalším velkým tématem, který přednesl prof. Roger Norman (Member of the Academie Nationale de Médecine de France) byl fetální alkoholický syndrom a důsledky prenatální expozice alkoholu. Ukázal výsledky studií, které zjišťují defekty ve schopnosti číst, počítat a psát u dětí, které se narodily s fetálním alkoholovým syndromem či které byly exponovány alkoholu v porovnání s kontrolními skupinami. Tato data přesvědčivě ukazují negativní vliv konzumace alkoholu během těhotenství matek na další rozvoj kognitivních funkcí potomků. Konzumace alkoholu má jednak přímé účinky na plod, a to jak na neurogenezi (negativně ovlivňuje expresi růstových faktorů) tak na neuronální funkci, neboť ovlivňuje receptory pro hormony, enzymy závislé na kalmodulinu a interferuje s gliovými funkcemi, které jsou pro rozvoj nervové soustavy zásadní. To všechno potom vede k funkčnímu a behaviorálnímu deficitu. Alkohol má však také účinky nepřímé, a to zejména vlivem hypoxie, se kterou souvisí a která dále poškozuje buněčné membrány, proteiny a DNA. Navíc generuje volné kyslíkové radikály, které jsou jakýmsi „smetím“ buněčného metabolismu a kladou zvýšené nároky na zhášecí mechanismy, a také působí nepříznivě svým negativním vlivem na výživu (nutrici). Z těchto důvodů bude akademie doporučovat těhotným ženám úplnou abstinenci a bude podporovat nejširší osvětu tak, aby se tato informace a její odůvodnění k ženám dostaly v dostatečném množství. Součástí této informační a edukační kampaně bude také označování alkoholu právě s ohledem na nebezpečí které představuje pro těhotné ženy.
Shromáždění Evropské federace lékařských akademií se také zúčastnila Paola Testori Coggi, která je ředitelkou Komise pro bezpečnost potravin v rámci Evropské komise. Seznámila přítomné s opatřeními EC v oblasti potravinových řetězců.
Vedení FEAM a struktury evropských akademií
Na závěr shromáždění se konala volba místopředsedy a budoucího prezidenta Evropské federace lékařských akademií. Na návrh současného předsedy Sira Petera Lachmanna, imunologa z Cambridge, byl jednomyslně zvolen prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc.
Je zajímavé, že ač u nás nešlo o vědomé napodobování Evropských akademických struktur, v mnoha zemích Evropy je uspořádání lékařských akademií a příbuzných subjektů prakticky stejné jako v ČR, kde lékařská akademie vznikla teprve nedávno. Britská lékařská akademie má také svou výkonnou ředitelku (executive director), také přísně výběrové členství. Na rozdíl od nás je však financována ze čtyř zdrojů: z příspěvků členů, z průmyslu, vládou (!) a z charit (nadací). ČLA je financována převážně z příspěvků a z nadace, o podpoře ze strany státu si může pouze nechat zdát. V Bruselu je, podobně jako u nás, věnec institucí zahrnující kromě lékařské akademie - ovšem s honosnou budovou (mramor, obrazy a busty panovníků a vědců) nedaleko Palais Royale - také Lékařskou Nadaci (obdoba Academia Medica Pragensis Foundation), kam lékaři a profesoři chodí do klubového prostředí na obědy; jídelna ovšem oplývá těžkým dřevem, kůží, starými knihami, francouzskou kuchyní a vybranými víny. Příští shromáždění FEAM se bude konat 10.-12. května v Halle a bude mít na programu zejména molekulární biologii a "quality management". |
